Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nulové úrokové sazby z pohledu ekonomické teorie
Behúnová, Kateřina ; Hába, Stanislav (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Cílem této bakalářské práce je sjednocení poznatků o nulových úrokových sazbách, jež byly donedávna v ekonomické teorii zmiňovány spíše okrajově, avšak jejich zavádění je v současnosti rozšířené v celosvětovém měřítku. Po popsání fungování úrokových sazeb jako nástroje monetární politiky je rozebrán problém pasti likvidity, jež s nulovými úrokovými sazbami silně souvisí, jak z původního pohledu J. M. Keynese, tak z toho novodobého. Dále jsou uvedeny možné příčiny a důsledky zavádění nulových úrokových sazeb. Závěrečná kapitola práce vyjmenovává možnosti monetární i fiskální politiky na únik z této situace.
The Effectiveness of Unconventional Monetary Policy Tools at the Zero Lower Bound: A DSGE Approach
Malovaná, Simona ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Franče, Václav (oponent)
Jakmile centrální banka vyčerpá svůj prostor ovlivňování krátkodobých úroko- vých sazeb, není již dále schopna uvolňovat měnové podmínky. Poté musí svou pozornost obrátit k nekonvenčním opatřením. Tato práce diskutuje vhodnost jednotlivých nekonvenčních nástrojů měnové politiky v případě České republiky, přičemž devizové intervence se jeví jako nejvhodnější volba. Ke srovnání jed- notlivých měnopolitických nástrojů v prostředí nulové dolní meze pro úrokové sazby je využit dynamický stochastický model všeobecné rovnováhy pro malou otevřenou ekonomiku odpovídající přístupům Nové keynesovské ekonomie, který je odhadnut pro Českou republiku a rozšířen o devizové intervence. Práce přináší tři hlavní poznatky. Za prvé, volatilita reálných a nominálních makroekonomických proměnných je zesílena v odezvě na domácí poptávkové, zahraniční finanční a inflační šoky. Za druhé, volatilita cen výrazně klesá, pokud centrální banka cíluje cenovou hladinu nebo měnový kurz. Za třetí, devizové intervence fixující nominální měnový kurz na stanovené hladině či intervence určené ke korekci vychýlení reálného měnového kurzu představují efektivní stabilizátor cen, přičemž intervence...
Devizové intervence ČNB a jejich krátkodobý dopad na zahraniční obchod
Zubíková, Adéla ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje důvody a dopady devizových intervencí České národní banky (ČNB) v listopadu 2013. Nástroj devizových intervencí byl zvolen z důvodu omezené účinnosti jiných nástrojů měnové expanze, nachází-li se ekonomika v tzv. pasti likvidity. Z důvodu současných nízkých úrokových sazeb nelze čerpat zkušenost z použití devizových intervencí ČNB v letech 2001 a 2002, práce proto přináší komparaci krátkodobých dopadů intervencí s dopady devizových intervencí ve Švýcarsku, kde byl motiv pro vyhlášení kurzového závazku obdobný. Na základě analýzy vývoje makroekonomických veličin před a po zahájení intervencí je zkoumána platnost hypotézy, že devizové intervence neměly v krátkém období výrazný vliv na tuzemskou ekonomiku. Součástí práce je analýza dopadu intervencí na zahraniční obchod. Práce verifikuje hypotézu, že krátkodobý dopad devizových intervencí odpovídal konceptu J-křivky. K ověření hypotézy je použita analýza časových řad pro vybrané komodity zahraničního obchodu. Výsledky práce potvrzují jak hypotézu slabého vlivu intervencí na tuzemskou ekonomiku, tak platnost konceptu J-křivky pro většinu vybraných komodit.
Dopad devizových intervencí ČNB na českou ekonomiku v průběhu roku 2014
Hladík, Tomáš ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Práce analyzuje vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů za poslední dva roky. Česká národní banka zvolila devizové intervence za nejvhodnější nástroj dalšího uvolnění měnové politiky. Intervence zavedla hlavně kvůli hrozícímu riziku vzniku deflace na počátku roku 2014. Práce přináší srovnání stavu české ekonomiky v období před intervencemi a následně s odstupem jednoho roku. Po spojení analýzy dat s teoretickými poznatky jsem dospěl k závěru, že intervence nemohly za tak krátkou dobu ovlivnit vývoj cen. Naopak další ukazatelé zaznamenaly výrazné zlepšení, které v průběhu roku 2014 podporovalo ekonomický růst.
Krize eurozóny a její paralela s japonskou ztracenou dekádou
Draisaitl, Michael ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Titze, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje problémy eurozóny po vypuknutí finanční krize v roce 2008, která plynule přešla v krizi ekonomickou a dluhovou. V diplomové práci je posuzována eurozóna jako celek, blíže se pak zaměřuji na tzv. země GIIPS (Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko). Současná situace eurozóny je porovnávána se situací Japonska v 90. letech, známou jako "ztracená dekáda", hledám paralely a odlišnosti. Teoretická část se úvodem zabývá postojem ekonomických směrů k příčinám cyklu a roli tvůrců hospodářské politiky, dále jsou posouzeny aktuální výzvy fiskální a monetární politiky. Konkrétně se tato část zabývá vhodnou fiskální politikou v podmínkách vysokého veřejného zadlužení, účinností fiskální a monetární politiky v pasti likvidity a dalšími specifiky. Praktická část se úvodem stručně zaměřuje na příčiny ekonomické situace, hlouběji se zabývá tzv. bilanční recesí. Jádrem analytické části je analýza aplikované fiskální a monetární politiky, včetně snah o ozdravení finančního systému. Závěrem shrnu klíčové poznatky z práce, navrhnu případná řešení a posoudím, zda eurozóna následuje cestu japonské ekonomiky od 90. let do současnost. Z hlediska ekonomického růstu se jeví jako vysoce pravděpodobné, že eurozóna bude následovat vývoj japonské ekonomiky. Paralely mohou být pozorovány ve slabém dopadu monetární politiky v situaci pasti likvidity. Doporučení fiskální politiky na základě japonských zkušeností by měla být brána s velkou opatrností z důvodu specifik ekonomik eurozóny a Japonska.
Příčiny a dopady deflace v Japonsku
Burdová, Ivana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Krach spekulativní bubliny na trhu aktiv na přelomu 80. let a 90. let 20. století připravil prostředí pro deflaci. Ta naplno propukla v 2. polovině 90. let při odhalení strukturálních problémů. Současně se také objevil problém credit crunch a pasti likvidity. Ačkoliv se japonská centrální banka a vláda snažily s deflací bojovat, nepodařilo se deflaci až do současnosti překonat. Přesto měly politika nulových úrokových sazeb a politika kvantitativního uvolňování pozitivní efekt. Zabránily přechodu Japonska do deflační spirály, na jejímž kraji se několikrát ocitlo. V současnosti se spekuluje o pozitivních vyhlídkách na definitivní uniknutí deflaci. S novou agresivní politikou centrální banky, ale také současného premiéra, se již nyní zlepšila atmosféra na celém japonském trhu. Otazník ovšem zůstává nad plánovaným zvýšením daně ze spotřeby, které by v krajním případě mohlo přivodit problémy.
Kvantitativní uvolňování jako měnová politika: příčiny, průběh a rizika
LEXA, David
Bakalářská práce se zabývá měnovou politikou kvantitativního uvolňování, nekonvenčím způsobem boje cenrálních bank proti deflaci a podpory ekonomiky. Cílem mé bakalářské práce je představit politiku kvantitativního uvolňování v kontextu s okolnostmi, které determinují ochotu centrálních bank k této politice přistupovat, zhodnotit efektivitu tohoto měnově-politického nástroje na konkrétním příkladu centrální banky, která tuto politiku v nedávné době realizovala, a v neposlední řadě určit největší rizika spojená s kvantitativním uvolňováním.
Nestandardní měnová politika centrálních bank: kvantitativní uvolňování.
Čáp, Daniel ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Tato práce popisuje nestandardní měnovou politiku tří centrálních bank během světové finanční krize. Důvodem pro použití nestandardních opatření byla krom jiného past likvidity, kdy začíná být měnová politika neúčinná. Důležitým mezníkem bylo září 2008, kdy došlo ke krachu Lehman Brothers. Před tímto datem jsou prováděna některá nestandardní opatření, jako vznik nových nebo rozšiřování stávajících facilit. Po krachu však dochází k panice na finančních a kapitálových trzích a k růstu spreadů u tržní úrokové míry. Centrální banky byly nuceny reagovat rozšiřováním své rozvahy a snížením měnově-politických sazeb k nule. Hlavním důvodem rostoucí bilanční sumy byly nákupy cenných papírů centrálními bankami. Opatření, kdy dochází k rozšiřování rozvahy, se nazývá kvantitativní uvolňování. V této práci se snažím popsat a porovnat nestandardní opatření (se zaměřením na kvantitativní uvolňování) tří centrálních bank (Bank of England, Fed a ECB) a odpovědět si na otázku, zda jejich opatření byla účinná a zda je možné jimi nahradit standardní měnovou politiku.
Pod nulou: Ekonomie záporné úrokové míry
Stroukal, Dominik ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato práce diskutuje problematiku záporné nominální úrokové míry. Důsledné následování Taylorova pravidla může vést k doporučení nastavit úrokovou míru pod nulovou hranici. Přestože je záporná nominální úroková míra považována za nerealistickou, jsou představeny návrhy, které centrální bance tuto možnost otevřou. Jejich společným rysem je zvýšení nákladů na držení peněz. Je dokázáno, že bez zákonného ukotvení a vynutitelnosti nemůže politika umělého zvyšování těchto nákladů fungovat. Protože čistá úroková míra nemůže být nikdy záporná, je koncept záporné nominální úrokové míry pouze nekonvenční formou zdanění.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.